Vlahý letní podvečer. Sklenka vína v ruce a čistá hlava. Ideál, který rozbíhá myšlenky. Myšlenky na minulost, přítomnost a především budoucnost. A nucení vypsat vše na papír. Nene žádná deníčková forma a sáhodlouhé líčení problémů. Jen pouhá radost z obyčejných věcí, vážení si okamžiků a tudíž další den focení romantických zákoutí krajiny. Je to jen kýč? Možná. Dostavuje se nespokojenost, ale proč? Dobrá otázka, možná proto, aby to nesršelo přílišným pozitivismem. Však lidé neradi vidí štěstí u jiných, když ho sami nemají. Závist a nepřejícnost vládne světem. Ale to už je zřejmě opravdu odbočení k tomu vypsání pocitů. Zůstaňme raději u té krajinky. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat