Spousty papírů nastrkaných všude možně. Zápisky na stránkách sešitů, které by spíše měly být úhledně popsané zápisky z přednášek. Chtělo to nějaký řád. Vždyť blog má dneska každý druhý, tak má to vůbec cenu? To byl hlavní argument proti. Ale proč to takhle snadno vzdávat? I kdyby si mé příspěvky přečetl jeden, dva lidé tak to bude mít větší smysl, než na dně šuplíku. To samé s fotkami, baví mě to a naplňuje. Zní to jako klišé? Třeba je, fotky také nejsou vrcholem originality a  umělecké tvorby. V dnešní době, kdy focení je tak dostupné a lidé chválí i rozmazané fotky z mobilu je to opravdu risk, do čeho jsem se pustila. Ale baví mě to a to je myslím to hlavní. Tak dalším příspěvkům zdar! :-)